Prohlášení
V této sekci naleznete prohlášení, jež náš Spolek vydal v reakci na aktuální problémy odehrávající se v akademickém prostředí.
Prohlášení k iniciativě Hodina pravdy a nerovným platovým podmínkám v humanitních a sociálněvědných oborech
16. března 2023
Jako spolek působící na půdě Filozofické fakulty UK již více než deset let dlouhodobě sledujeme problémy, jež trápí nejen studující, ale i vyučující a ostatní zaměstnance naší fakulty. Připojujeme se proto k iniciativě Hodina pravdy , jejíž snahou je spojit výše zmíněné skupiny, a hlásíme se rovněž k jejím cílům – v současné době primárně požadavku za okamžité zlepšení finanční situace humanitních fakult a odstranění platové nerovnosti v rámci Univerzity Karlovy. Tento krok považujeme za správný, neboť jsme přesvědčeni, že problémy všech členů naší akademické obce, tj. jak vyučujících, tak studujících i zaměstnanců, jsou velmi úzce provázány a nelze je od sebe oddělovat.
Pedagogové jsou při výuce našimi partnery, stejně jako my jejich, a proto věříme, že by mezi oběma stranami měla fungovat vzájemná solidarita. Platová nerovnost dopadá na životy těch, kteří nám předávají své znalosti a pomáhají nám na cestě k lepšímu vzdělání. Vysokoškolský pedagog není totiž pouhým vyučujícím. Jeho práce zahrnuje i časově velmi náročnou vědeckou činnost, doprovázenou vysokým tlakem na výkon a produkci výstupů ve formě zahraniční i domácí publikační činnosti, a mnohé další aktivity, jakými jsou například účast na konferencích, výuka na univerzitě třetího věku, vstupování do veřejné diskuze či péče o naše historické a kulturní dědictví.
Tristní platové podmínky na humanitních fakultách pak zejména dnes vytvářejí nutnost najít si další zaměstnání či se podílet na grantech, které jsou ale v případě humanitních oborů rovněž podfinancované a o jejichž výši jsou platy často i kráceny. To vše vyučujícím odčerpává čas, který by mohli, měli a chtěli věnovat výuce, čímž posléze trpíme my, studující. Právě studující jsou pak těmi, kdo nejvíce pociťují, že akademičtí pracovníci nemají na výuku čas. Často je na ně kladena zvýšená zátěž ve formě časově neadekvátně náročného samostudia navíc či z časových důvodů nedostatečně připravených přednášek, které ztěžují pochopení látky. Finanční nouze, vysoký tlak na výkon a neřešení dlouhodobých problémů vedou k pocitu vyhoření jak u akademických pracovníků, tak u studujících i zaměstnanců, kteří zajišťují chod samotné fakulty a na něž rovněž dopadá platová nerovnost v rámci celé univerzity.
Připojujeme se proto k apelu na vedení Univerzity Karlovy a na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby podniklo okamžité a efektivní kroky ke zlepšení situace na humanitních fakultách. Dlouhodobým úkolem univerzity by mělo být taktéž přehodnocení systému přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivé fakulty, vyrovnání platových podmínek mezi nimi a narovnání dlouhodobě zanedbávaných systémových nespravedlností. Považujeme za nepřípustné, aby stejná pozice byla v rámci jedné instituce honorována zcela odlišnými částkami, které se v řadě případů liší o desítky tisíc korun.
Vedení Filozofické fakulty by se na tomto řešení mělo podílet a nemělo by zapomínat ani na doktorandy, jejichž stipendia byla v druhé polovině minulého roku zkrácena natolik, že mnoho současných i budoucích doktorandů bylo postaveno před rozhodnutí, zda ve studiu z existenčních důvodů pokračovat. Pohled na současný ekonomický stav jejich oborů je demoralizující a demotivující a může vést k úbytku mladých vědců, či jejich odlivu do zahraničí, a tím pádem k ohrožení kvality české vědy v budoucnosti. Za nešťastné též považujeme úvahy o ne vždy zcela logickém slučování oborů, případně diskuze o jejich úplném zániku. I “malé” obory zvyšují konkurenceschopnost a prestiž naší fakulty jak doma, tak v zahraničí, a jejich studium má pro společnost přínos jako kterýkoliv jiný vědní obor. Široké spektrum nabízených oborů je také jedním ze specifik FF UK, na něž by naše fakulta měla být hrdá, neboť se často jedná o jediná pracoviště svého druhu v České republice, potažmo ve střední Evropě. Proto by měly být učiněny všechny dostupné kroky pro jejich zachování.
Akce Hodina pravdy proběhne 28. 3. 2023 především v prostorách FF UK od 10:00, kdy začíná doprovodný program. Nejdůležitější částí programu pak bude protestní pochod z Náměstí Jana Palacha kolem Úřadu vlády k soše TGM na Hradčanském náměstí. Pro více informací sledujte sociální sítě iniciativy. Prosíme všechny, aby se programu účastnili, neboť ve hře je nejen budoucnost naše, ale i těch generací studujících, jež přijdou po nás.
Prohlášení Výboru a Disciplinární komise Spolku studentů historie FF UK k situaci na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR)
24. března 2023
V posledních dnech nás nepříjemně překvapily zprávy o odvolání vedoucího Oddělení vzdělávání ÚSTR dr. Čeňka Pýchy a následné prohlášení zaměstnanců a zaměstnankyň tohoto oddělení, ve kterém poukazují na bossing ze strany vedení ústavu i cenzurní zásahy, kdy byla měsíce oddalována distribuce již vytištěné odborné publikace 13 objektů z (ne)šťastného muzea. Rádi bychom touto cestou celý tým OV ÚSTR podpořili. Představuje špičku ve svém oboru v ČR, má za sebou četné úspěchy na mezinárodní úrovni a takto bezprecedentní zásahy do jeho fungování by měly neblahé důsledky na podobu vzdělávání o naší nedávné minulosti, jejíž pochopení je pro formování občanských a demokratických hodnot dalších generací klíčové. O to více nás znepokojuje, že Rada ÚSTR podněty ze strany OV zamítla a jednohlasně podpořila současné vedení.
Bohužel však tyto poslední kroky nového vedení ústavu nejsou ojedinělé a zřejmě souvisí s propouštěním dalších zaměstnanců i děním v ústavních časopisech Securitas Imperii a Paměť a dějiny, z jejichž redakčních rad byli odvoláni mezinárodně uznávaní odborníci a odbornice. Je na místě obava, že cílem současného vedení ÚSTR nebude budování instituce, která by pomáhala moderovat a kultivovat veřejné debaty o české a československé minulosti, vedla ke kritickému přemýšlení o povaze nedemokratických režimů a vytvářela prostor pro svobodné bádání. Naopak se zdá, že mu jde spíše prosazování určité politiky paměti, která vedle sebe nesnese jiný výklad minulosti a inspiruje se činností některých provládních paměťových institucí v současném Maďarsku nebo Polsku. Poslední vývoj v ÚSTR tak může mít fatální dopady také na dění v celé odborné komunitě i celkovou reflexi minulosti českou společností a má potenciál poškodit pověst české historické vědy v zahraničí.
Bohužel však tyto poslední kroky nového vedení ústavu nejsou ojedinělé a zřejmě souvisí s propouštěním dalších zaměstnanců i děním v ústavních časopisech Securitas Imperii a Paměť a dějiny, z jejichž redakčních rad byli odvoláni mezinárodně uznávaní odborníci a odbornice. Je na místě obava, že cílem současného vedení ÚSTR nebude budování instituce, která by pomáhala moderovat a kultivovat veřejné debaty o české a československé minulosti, vedla ke kritickému přemýšlení o povaze nedemokratických režimů a vytvářela prostor pro svobodné bádání. Naopak se zdá, že mu jde spíše prosazování určité politiky paměti, která vedle sebe nesnese jiný výklad minulosti a inspiruje se činností některých provládních paměťových institucí v současném Maďarsku nebo Polsku. Poslední vývoj v ÚSTR tak může mít fatální dopady také na dění v celé odborné komunitě i celkovou reflexi minulosti českou společností a má potenciál poškodit pověst české historické vědy v zahraničí.